FotoBlog - Etna zuří
Zpět do archivu článků
Etna zuří
12. 6. 2025
Když letíte na východní pobřeží Sicílie, vůbec vás nenapadne, že letíte za Etnou. A potom se ubytujete v hotelu a Etna se stane na týden součástí vašeho života a objektem vašeho největšího zájmu. Koukáte na ni z postele, z balkonu, snídáte s pohledem na ni, koupete se s ní... A pak stoupáte do městeček a vesnic tísnících se po kopcích a stále otáčíte hlavu k Etně. Fotíte ji mnohokrát denně, protože je prostě nádherná a proud kouře se neustále proměňuje. Etna je nad krajinou jako vznešená bytost. Zvedá se od moře do neuvěřitelných 3400 m, je tichá a důstojná a pokuřuje si podle nálady. Má viditelné tři krátery a jeden vedlejší (2. 6. večer jsme viděli vytékat z levého nejvyššího kráteru lávu ve třech pramenech, druhý den ta místa ještě kouřila).
Je tu od věků. V průběhu let se několikrát pořádně rozzlobila a zničila vše v dosahu. Má neustále zvednutý ukazováček, jsem tady, připravená si v klidu pokuřovat nebo se pořádně naštvat. A to je nesmírně vzrušující.
Teprve tam pochopíte, že taková sopka se dá sice monitorovat a kontrolovat, ale rozhodně ne uhlídat, je to podobné jako když si moucha ohlídá slona.
V průběhu našeho pobytu v Taormině se v českém a světovém tisku psalo, že Etna zuří. My jsme seděli pod ní a nic jsme neviděli. Trochu víc kouře a růžového popela, který pomalu zahalil krajinu, a říkali jsme si, že takhle přesně se dělají bombastické zprávy.